Nahrávání

Nahrávání neboli RECORDING je základním počinem, kterého se případný návštěvník studia může dopustit. Základ všeho, ať už se bude nahrávat jakkoli, je dobře seřízený, vyladěný nástroj. Kytary by měly být krátce před nahráváním novými strunami (stabilita ladění, jasnost hraných tónů), avšak ne zcela nehranými. Nové struny například na basové kytaře zní nepříjemně ostře. Nejpopulárnější fáma je ta, že i když muzikant ve studiu zahraje na krabice od bot, za použití procesorů a ekvalizace se z toho vydoluje špičkový zvuk. Ve skutečnosti minimálně u bicích to reálné je za předpokladu, že nástroj sám se použije pro spouštění samplů, ale opravdový nástroj je opravdový nástroj. Nyní tedy k samotnému záznamu, ten se dá provést v podstatě dvěma způsoby. 

 

 

1)    Live nahrávání

Jedná se o způsob časově nejméně náročný, přinášející v případě sehraných muzikantů nejlepší výsledek. Je to dáno tím, že muzikanti skladbu zahrají procítěněji nežli v případě odděleného nahrávání.  Tento způsob však přináší svá úskalí, konkrétně problémy z hlediska přeslechu, kdy do stop vymezených například pro bicí nástroje "proleze" zvuk kytar. Není to problémem u linkově snímaných nástrojů jako je basová kytara nebo klávesy. V malých studiích jako je naše se dá částečně tento problém eliminovat vhodným rozmístěním akusticky pohltivých paravanů, z hlediska čistoty se to však nahrávání metodou playback, ve studiích naší velikosti, nevyrovná. Časem se uvažuje s vybudováním akusticky oddělené místnosti, ve které by bylo možno nahrávat například kytarové aparáty nebo zpěvy. Omezení při tomto způsobu záznamu pak již přináší pouze technické možnosti A/D převodníků, momentálně disponujeme záznamem do 16-ti stop v reálném čase.

 

2)    Nahrávání nástroje po nástroji

Logicky jde o zdlouhavější metodu záznamu, kdy se v první řadě nahraje vodící stopa -což mohou být bicí nástroje, popřípadě bicí nástroje s basou, lze též vytvořit kostru skladby zahráním na akustickou kytaru, rytmicky posazenou do metronomu. Na tuto základní stopu se dále vrství stopy, které v nahrávce již budou použity. Zpravidla se nahrává v pořadí bicí, basa, begl, poté se nahrávají zpěvy, klávesy, vokály a kytarová sóla. Dle obsazení, vkusu a naladění zúčastněných se pořadí může měnit. Celý odposlech se v průběhu nahrávání realizuje do sluchátek, v případě nahrávání zpěvu lze podklad pustit do klasických reproduktorových monitorů. Aby bylo vůbec možné takto nahrávat, je nutné vodící stopu nahrát na základě metronomu, jakékoliv změny tempa jsou pro muzikanty, kteří budou na základní stopu vrstvit další nástroje nepředvídatelné, na nahrávce je bohužel sebemenší odchýlení dobře slyšet.